Giant liga, můj svět. Nečekal jsem, kam se dostaneme, říká Jan Kotal - Aktuality - Sportovní Plzeň - oficiální sportovní portál města

 

 

Giant liga, můj svět. Nečekal jsem, kam se dostaneme, říká Jan Kotal

Radek Kučera28. 4. 2022


Jan Kotal (třetí zleva) Foto: se souhlasem J. Kotala

Jako aktivní cyklista sbíral v sedle horských kol medaile z republikových šampionátů i menších závodů. U cyklistiky Jan Kotal zůstal, je zástupcem společnosti, která prodává kola a další doplňkové předměty. Ale stal se také úspěšným promotérem, je zakladatelem a duchovním otcem kriterijního seriálu, který se stal vyhledávanou závodní přípravou řady českých klubů. Giant liga, pravidelné závody na okruhu SK Rapid na plzeňské Doubravce, letos píše již svůj 21. ročník!

„Určitě jsem nečekal, kam se tenhle nápad za ty roky dostane. Když jsme v roce 2002 začínali, měl jsem už po konci aktivní kariéry. Ale chtěl jsem se ještě svézt, mít pravidelné menší závody. Tak jsme vymysleli, že se budeme scházet každou středu na Lopatárně,“  vzpomíná Jan Kotal, který jako špičkový biker oblékal i dres tehdy nejlepšího českého klubu Česká spořitelna MTB.

Závodil jste, do toho vše organizoval, předával ceny…
Najednou to bylo dvacet závodů během sezony. Závodil jsem, jenže brzy mi došlo, že nelze přijet do cíle, vzápětí zpocený začít sklízet plůtky, do toho vyhlašovat vítěze. Najednou zjistíte, že nemáte moderátora, nemáte fotografa. Tak jsem už závodění nechal a začal vše organizovat a řídit. Giant liga se rozběhla, dařilo se nám shánět finance, najednou jsem mohl zaplatit fotografa i kluky, kteří všechno před závodem postaví a po něm sklidí. Nechal jsem si moderování, protože dobrého komentátora cyklistiky hledáte složitě. Pokud tomu nerozumí a neorientuje se, pak vás jeho řeči nebaví. Takže komentuji já, jedu si vlastní příběhy. Mluvení mi nedělá problémy a zatím mi nikdo neřekl, že by ho to nebavilo. (úsměv)

Jste pyšný na to, co se vám za těch dvacet let podařilo?
V cyklistice se pohybuji od čtrnácti let. Jako závodník jsem si něco odjezdil, dalších dvacet let se okolo cyklistiky pohybuji pracovně. Jsem obchodní zástupce, jezdím po celé republice, nabízím kola, cyklistické doplňky. Kluci, se kterými jsem kdysi závodil, jsou nyní vedoucí obchodů, mechanici. Nevypadl jsem z toho ani na chvíli. A Giant liga se dostala někam, kde jsme to ani nečekali. Kdyby mě její pořádání nebavilo, tak tuhle práci nedělám.

S jakým rozpočtem se pracujete?
Především je třeba zdůraznit, že ho plníme výhradně ze soukromých zdrojů. Nemůžeme ani nechceme o peníze prosit veřejný sektor. Je to o kamarádech, kteří mají cyklistiku rádi. Neříkáme si u nich o padesát tisíc, ale o pět, o deset. Když máte takových sponzorů dvacet a pár jich pak třeba kvůli covidu několik vypadne, není to fatální, dá se to nějak dolepit. Je to tak správně. My pořádáme závody pro profi sportovce, já se tím cyklistice snažím něco vracet. Veřejný sektor, stát, kraje a města ať podporují mládež, starají se o děti. Cyklistika to potřebuje.

Zároveň se ovšem léta hovoří o dalším osudu areálu na Lopatárně, je za tím řada soudních sporů. Umíte si představit, že by Giant liga zanikla?
Asi bychom si na to museli zvyknout. Ale byla by určitě škoda tradici přerušit. Není to však v našich silách, rozhodnou soudy. Byly by určitě jiné závody, ale těch na silnici není mnoho. A pro mládež je to nenahraditelná příprava, takovou třeba na horských kolech nezažijí. Cyklistika je kontaktní sport, mladí se na okruhu naučí, jak jezdit v plné rychlosti, v balíku, jak rychle reagovat. Tohle vás posouvá dál.

Do Plzně jezdí kluby z celé republiky. Rodí se díky Giant lize nové hvězdy?
Pravidelně tady startují AC Sparta, Hello CT, cyklokrosaři ČEZ Tábor, pražská Dukla, Příbram a další. Startovní pole je pokaždé hodně barevné a zajímavé. Pro týmy jde o kvalitní a pravidelný závodní trénink. Stejně tak to bereme i my, netváříme se jako nějaká hogo – fogo akce. Jde o to, že cyklisté si tady zaspurtují bez nervů, každý okruh je bodovaný spurt. Několikrát zkusí nastoupit, pak se pár kol vezou v balíku, pak zase zaútočí. Když pak jedou někam na závod Českého poháru, vědí, co od sebe mohou čekat. A za ty uplynulé roky se našlo mraky juniorů, které předtím nikdo neznal a díky Giant lize přeskočili do větších klubů. Třeba bývalí hokejista Holub, který je nyní už trenérem v akademii Romana Kreuzigera. Nebo Honza Ryba ze Stupna. V šestnácti letech skončil s hokejem a přešel na cyklistiku. Má v sobě dynamiku, v koncovkách neměl soupeře. Předloni Giant ligu vyhrál a teď jezdí u Zdeňka Rubáše v rokycanské stáji AC Sparta. A našla by se řada dalších. Je dobře, že druhým rokem také Giant ligu díky spolupráci s Petrem Kubiasem a Roman Kreuziger Cycling Academy doplňují závody žáků a kadetů. Máme tak v jeden den pravidelně při závodech na jednom místě celou věkovou škálu cyklistů, což je v rámci celé České republiky ojedinělé.

Kolik dílů má letošní ročník?
Jedeme od dubna do září, připraveno je celkem dvanáct závodů. Jedenáct v Plzni na Lopatárně, v neděli 28. srpna se pak představíme i na městském kritériu v Hradci Králové. Tyhle akce jsou specifické, na kostkách a v úzkých zatáčkách se závodí jinak než na oválu. Pro kategorie juniorů, žen a mužů jsou tradičně připraveny dresy lídra seriálu, stejně tak puntíkovaný pro nejaktivnějšího jezdce měsíce. Díky rozměrům jedinečného asfaltového oválu v Plzni mohou společně startovat junioři, ženy i muži. Ženy končí ve 44. okruhu, jezdci masters nad čtyřicet let v 51. okruhu a junioři společně s muži krouží pětapadesát okruhů. Letošní novinkou je handicapový start. Na okruh jako první vyjedou junioři, ženy a muži masters zhruba půl mintuy před hlavním polem. Teoreticky tak mají možnost prvních pět, šest kilometrů nasbírat body při spurtech, což by se jim v hlavním pelotonu dařilo těžko.


Sdílet