Primárním cílem je výchova hráče, míní trenér juniorů Škody Petr Vojan

Od Plzeň - 28. 9. 2019


Jako aktivní hokejista si vyzkoušel třetí českou nejvyšší soutěž v dresech Sokolova a Klatov. Petr Vojan se však brzy zaměřil na trenérskou práci, už více než šest let působí u mládeže ve Škodě Plzeň. Nyní už v roli šéftrenéra mládeže, minulou sezonu vedl plzeňský dorostenecký tým a před tou letošní se přesunul na lavičku juniorů Škody.


"Nebyla to pro mě velká změna, většina hráčů mi prošla rukama v dorostu. Víme, co od sebe můžeme navzájem čekat. Rozdíl je teď hlavně v přístupu k nim a v komunikaci, už jsou to kluci na prahu dospělosti," říká trenér Petr Vojan, který letos v březnu oslavil čtyřicáté narozeniny.


Popravdě, jde to s nimi v tomhle věku snadno vydržet?
Někteří se v tom sice ještě lidsky trošku plácají, hledají se a kolikrát je tam i taková póza. Ale všeobecně je to v pohodě. Největší rozdíl je asi v tom, že v dorostu kluky učíte prakticky všechno od začátku, pořád omíláte dokola stejné elementární věci. V juniorce už je to nastavené jinak, prakticky se blížíme k dospělému hokeji a to jak tréninkově, tak organizací hry v zápasech. Zároveň musí fungovat tým, sednout si po lidské stránce. Věřím, že se nám to v Plzni povedlo.


Kvůli sporu mezi hokejovým svazem a kluby z Havířova, Přerova a Vsetína byl pozastaven start Juniorské extraligy Akademií, místo toho se hraje tzv. turnaj O pohár DHL. Nicméně kluby zůstávají stejné, jak vypadá tato soutěž?
Ať už se soutěž jmenuje jakkoliv, je pro nás nová. Většina soupeřů v ní bude využívat starší hráče, což ostatně naznačily už i přípravné zápasy, které jsme odehráli. A první kola ostré sezony to potvrdila. Pro náš mladý tým je to jenom dobře, hráči se tak budou porovnávat se staršími soupeři a bude nás to jen a jen posouvat.


Funguje spolupráce mezi juniorským týmem a extraligovým áčkem?
Ano, z toho mám velkou radost. Nastavili jsme systém tréninků a organizaci hry v utkáních, ale i kondiční přípravu tak, aby hráči při přesunech do A-týmu byli na vše připraveni. Na jedné ze schůzek byli i trenéři dorostu, protože to logicky musí fungovat i tímto směrem. Pokud jde hráč do vyšší kategorie, musí být po všech stránkách na tento přechod co nejlépe připraven. Jsme stále v kontaktu, o hráčích se bavíme, konzultujeme různé situace...


V uplynulých sezonách patřili plzeňští junioři k české špičce. Je těžké tyto pozice obhájit?
Jsem moc rád, že plzeňská akademická mládež patří dlouhodobě k nejlepším v republice. To chceme potvrdit i letos. Je to odraz každodenní práce trenérů v klubu na všech úrovních. Hlavním cílem v mládeži ale nejsou medaile, a to ani v juniorce. Nejdůležitějším cílem mládežnického trenéra by primárně měla být výchova hráče. Ty medaile pak s dobrou prací přijdou také.


Vaším asistentem u juniorského týmu Škody je bývalý útočník Michal Dvořák. Jak spolupráce funguje?
Velmi dobře. Michal je divočák, to všichni ví, ale jako kolegu jsem si ho vybral i právě pro jeho zápal a emoce. Někdy ho musím trošku brzdit, ale na tréninku i v zápase odevzdá vždy maximum. Kluky dokáže rázně setnout, ale i pochválit a podpořit a oni to tak snad berou. Myslím, že se dobře doplňujeme, máme i podobný názor na hokej. Zároveň se ne na všem shodneme, což je dobře, oponentura je pro trenéra velmi důležitá, aby se posouval dál.


Jaké jsou tedy letošní cíle?
Zejména se chceme prezentovat atraktivním hokejem a produkovat aktivní hru založenou na bruslení, kombinaci a kreativitě. Letos máme mimořádně mladý tým, který bude složený převážně z ročníku 2002, tedy toho nejmladšího v juniorce. Naším největším cílem a přáním je, aby někteří hráči brzy skočili do dospělého hokeje.