Houdek se vrátil na místo činu. Probudili se ve mě emoce, hlásil plzeňský bek - Aktuality - Sportovní Plzeň - oficiální sportovní portál města

 

 

Houdek se vrátil na místo činu. Probudili se ve mě emoce, hlásil plzeňský bek

Marie Osvaldová25. 11. 2020


ilustrační HC Škoda Plzeň

Na začátku minulé sezóny tehdy devatenáctiletý obránce Plzně Michal Houdek při svém debutu po 20 vteřinách na ledě poslal krosčekem k zemi Marka Kvapila, následně se popral s Janem Piskáčkem a inkasoval 39 trestných minut. Teď se na ono místo znovu vrátil. A po zápase mohl slavit, i díky jeho dobrému výkonu Škoda porazila Spartu 3:1. "Zavzpomínal jsem na ten osudový moment, kdy jsem poprvé naskočil na extraligy. Trochu se ve mně probudily emoce a proběhla mnou husí kůže. Když jsem pak skočil na led při svém první střídání a vše začalo hitem, poznal jsem, že se mi zde prostě hraje dobře," prohlásil.


Asi to ale bylo teď jiné než vloni, že?
Určitě kvůli divákům. Dokáží vytvořit super atmosféru. To, že tady někdo pouští něco do reproduktorů prostě není takové, ať si říkáme, co chceme. Ale já dokáži emoce na led dostat i bez fanoušků. Každý chceme bojovat na sto procent a urvat vítězství.


Neměl jste pocit, že vám Sparťané chtějí něco vracet?
Asi na to nějak zapomněli. Ne, vážně, nevšiml jsem si žádné výzvy nebo něco podobného, protože to já neodmítám. Spíše jsem se jen soustředil, aby nepřišel nějaký nepříjemný atak, hlídal jsem si záda. Ale jak říkám, kdyby někdo přišel s tím, že to chce shodit, byl jsem připraven.


K žádné bitce ale nedošlo..
Na rovinu mi mrzí, že to bylo tak klidné. Už i doma jsme řešili, že nic nebylo, ani třeba v Sokolově. Ne, že bych to vyhledával, ale jsem připravený, že něco přijde.


V dresu Plzně jste nastoupil předtím jen k jednomu zápasu..
Mně se vlastně trošku zbortil svět, protože před zápasem v Brně před uzavřením ligy jsem se zranil a bojoval jsem dva týdny s jednou diagnózou. Po týdnu, kdy jsem se snažil cvičit, se diagnóza změnila na něco jiného. Sice pozitivnějšího, ale stále jsem se trápil a pořád zranění je takové, že člověk leží doma a kouká do zdi. Těch čtrnáct dní pro mě bylo ubíjejících, nemohl jsem prostě nic a jen ležet v posteli bylo peklo.


Kdy jste se dozvěděl, že pojedete s týmem na Spartu?
Dneska zhruba v 7:50, když jsem byl již padesát minut v posilovně a cvičil jsem si nějaké svoje věci. V osm jsem měl začínat s panem Snopkem, ale přišel pan Hanzlík s tím, že jedu hrát. Takže se mi změnil plán, ale i díky tréninkům s panem Snopkem jsem se cítil bruslařsky i přes zranění skvěle.


Asi jste si na změnu harmonogramu nestěžoval, že?
Vůbec ne, naopak. Bylo to i umocněné tím, že to bylo zrovna na Spartu, protože když jsou ve vás emoce, tak se hraje mnohem lépe.


Byla to velká změna?
Mně největší rozdíl přišel i v tom, že tady na Spartě je strašně malé hřiště. Když to srovnám, kde hraje v létě, tam to je letiště. Většinou mám trošku vítr, že na malém hřišti je vše rychlejší a na reakcích vlastně i pracuju, trochu s tím mám problém. Pár souboji jsem se do toho ale dostal a hlavní je týmový zisk tří bodů, to je úžasné.


Sdílet