Plavkyně Kristýna Horská byla na ME v Kazani třikrát ve finále. Strašně mě posunula olympiáda, říká

Jakub Horyna9. 11. 2021


Zdroj foto: se svolením K. Horské

Tři disciplíny, tři finálové účasti. A pouhých dvacet setin sekundy od bronzové medaile! Plavkyně Slavie VŠ Plzeň Kristýna Horská má za sebou povedené mistrovství Evropy v krátkém bazénu, které se na začátku listopadu konalo v ruské Kazani. Čtyřiadvacetiletá rodačka z Prahy a svěřenkyně trenérky Petry Škábové, která posílila plzeňský klub v minulém roce, si tak po startu na olympijských hrách v Tokiu užila další vrchol této sezony. „Samozřejmě mě mrzelo, že mi medaile na prsařské dvoustovce unikla o dvě desetiny, ale pořád je to můj zatím nejlepší výsledek, takže nemohu být nespokojená,“ hodnotila Horská evropský šampionát. Ale vezměme to pěkně popořádku. Plavkyně Slavie VŠ se postupně představila na tratích 400 metrů polohový závod, 200 metrů prsa a 200 metrů polohový závod.

Na polohové čtyřstovce jste ve finále ještě zlepšila čas z rozplavby, nakonec dohmátla v cíli jako sedmá. Jaký to byl závod?
Finále jsem rozjela pomaleji než rozplavbu. Přitom jsem to chtěla jet stejně rychle. Ten ranní rozjezd byl správný, akorát mi vzal asi moc sil pro finále. S umístěním jsem byla spokojená, jen ten čas (4:36,31 min.) mě trochu mrzí. 

Přála jste si překonat osobní rekord?
Ano, i když vím, že na 400 polohovku se ty osobáky většinou plavou z plného tréninku. Což jsme v Kazani nešly. Nicméně můj hlavní cíl bylo dostat se do finále, to se povedlo. Věděla jsem, že ty hlavní disciplíny mě teprve čekají. To se potvrdilo. V dalším finále, tentokrát na 200 metrů prsa, jste sahala po medaili. Do finále jsem postoupila ze třetího místa, ale ani zlepšený čas (2:19,89 min.) oproti semifinále předchozí den bohužel na medaili nestačil. 

Po celé finále jste se držela na páté pozici, ale v závěrečných padesáti metrech ještě přidala. Věřila jste, že to na medaili vyjde?
Vůbec nevím, jak jsem na tom v průběhu závodu byla. Vím, že dvě Rusky byly přede mnou a všimla jsem si Italky Carrarové. Ale vůbec jsem nevěděla o té druhé Italce Fangiové, co byla za Ruskami, i když jsem věděla, že s ní budu bojovat asi nejvíc. Mrzelo mě, že jsem zůstala čtvrtá a jen kousíček, ale pořád je to můj nejlepší výsledek v kariéře. Jen mě trochu mrzí, že to nebyl osobák, ale přece jen ten čas jsem si nasadila dost vysoko, takže nebude tak jednoduché ho zlomit.

Necelou hodinu po finále jste nabíc absolvovala rozplavbu a později i semifinále na 200 metrů polohový závod. Bylo to hodně náročné?
Já si to tak vyzkoušela už minulý rok v Makedonii, kde jsem měla také tyhle dvě dvoustovky za sebou přesně ve stejném pořadí a měla jsem tam asi půl hodiny. I tak jsem si tam dokázala zaplavat osobní rekordy na obě dvoustovky. Tak jsem trochu věděla, do čeho jdu, že doplavu prsa a okamžitě musím přepnout hlavu na to, že jdu bojovat o další postup do finále. A to se mi povedlo.

Navíc v novém osobním rekordu..
Vůbec jsem nečekala, že si zaplavu osobák a ještě o docela velký kus, protože hranici 2:09 jsem nemohla zlomit pět let. Jsem strašně ráda, že se mi to povedlo.

S šampionátem jste se nakonec rozloučila třetí účastí ve finále a pátou příčkou. S tímhle umístěním jste byla spokojená?
Čtvrté místo by bylo hezčí, ale je to další umístění do sbírky. Teď už mám všechno od čtvrtého do osmého, příště už bych mohla jít nahoru. Přišlo mi, že plavu ještě lépe než prsařskou dvoustovku, ale necítila jsem se v kraulu tak dobře jako v rozplavbě a v semifinále. Ale rozhodně nejsem nespokojená.

Prožíváte skvělou sezonu. Olympijské hry, mistrovství Evropy, navíc jste dokončila studium. Snový rok?
Jsem ráda, že mám školu za sebou. Teď je pohoda, mám víc času na plavání a strašně si to užívám. Olympiáda mě hodně posunula. Vím, že patřím mezi světovou špičku a dokáži se tam udržet. O to víc se těším na mistrovství světa v krátkém bazénu, které se v prosinci koná v Abú Dhabí.


Sdílet