Nechci se házet do starého železa, hlásí plzeňský Michal Seidler, futsalista roku - Aktuality - Sportovní Plzeň - oficiální sportovní portál města

 

 

Nechci se házet do starého železa, hlásí plzeňský Michal Seidler, futsalista roku

Radek Kučera24. 1. 2022


Zdroj: Interobal Plzeň

Když před minulou sezonou posílil futsalisty plzeňského Interobalu, byl to přestup roku. A Michal Seidler, možná nejlepší hráč české futsalové historie, i v Plzni pokračuje v báječné kariéře. Týmu vydatně pomohl k historickému titulu, startoval na dalším světovém šampionátu, zahrál si Ligu mistrů. A na začátku ledna se v jednatřiceti letech stal poosmé futsalistou roku. Když před minulou sezonou posílil futsalisty plzeňského Interobalu, byl to přestup roku. A Michal Seidler, možná nejlepší hráč české futsalové historie, i v Plzni pokračuje v báječné kariéře. Týmu vydatně pomohl k historickému titulu, startoval na dalším světovém šampionátu, zahrál si Ligu mistrů. A na začátku ledna se v jednatřiceti letech stal poosmé futsalistou roku. „Je to krásný pocit,“ usmíval se v rozhovoru pro web futsalového svazu poté, co převzal ocenění na 20. Fortuna Galavečeru Našeho fotbalu. Anketa nesla výraznou plzeňskou stopu, nejlepším trenérem se stal Marek Kopecký, mezi juniory pak kraloval další člen Interobalu Tomáš Buchta.

V čem byl minulý rok pro vás výjimečný?
Byl výjimečný nejen pro mě, ale i pro celou Plzeň. Naprosto úžasný. Vyhráli jsme ligu jen s česko-slovenským kádrem, čehož si považuji více, než když jsem vyhrál titul ve Spartě, kde jsme měli dream team. A plzeňské působení v Lize mistrů bylo také neskutečné. Byla to pohádka.

K tomu jste si zahrál na mistrovství světa, překonal střelecký rekord v reprezentaci, s Plzni zanechal výraznou stopu v Lize mistrů. Vyšlo vám úplně všechno?
Opravdu to byl krásný rok. Důležité je, že jsem zdravý, což si přeji nejvíce i do nového roku. K tomu všemu výčtu bych dodal, že tuto cenu mohl vyhrát i můj spoluhráč Tomáš Vnuk, který měl také fantastickou sezonu. Kdyby bylo na mně, tak byl dal ocenění jemu.

Plzeňané ovládli všechny vyhlašované kategorie. Nejlepším trenérem je Marek Kopecký a mezi juniory vyhrál Tomáš Buchta. Co říkáte na jejich umístění?Myslím, že trenér si cenu zasloužil. Měl úžasný rok. Vyhrál, co se dalo. Kromě titulu s námi postoupil ze skupiny smrti v Lize mistrů. Nakonec jsme v hlavní fázi hráli do posledního utkání o postup do semifinále. Na tenhle rok se bude v Plzni dlouho vzpomínat. Co se týká Tomáše Buchty, tak je to hráč s velkým potenciálem. Je výborný, akorát potřebuje trochu začít mluvit. Je pořád mladý, a když bude trénovat a futsal ho bude bavit, dojde hodně daleko.

Máte ještě nějaký velký futsalový cíl poté, co jste vyhrál téměř vše?
Nedá se říct, zda mám ještě nějaký cíl. Hlavně chci být zdravý a pomáhat. Nechci se házet do starého železa. Chci, aby se dařilo Plzni i reprezentaci, a abych mohl přispět nějakým gólem nebo výkony.

Přemýšlel jste, co byste chtěl dělat u futsalu po skončení kariéry?
Přemýšlel jsem. Chceme s Michalem Pavlíkem oživit futsal na Ostravsku. (směje se) Snad tam jednou něco rozjedeme.

U futsalu tedy chcete zůstat?
Samozřejmě ano. Nevadilo by mi stát se trenérem. Vyzkoušel jsem si to u dětí, když jsem si udělal B licenci ve fotbale a při futsalovém angažmá v Polsku jsem trénoval kluky u nás v Bílovci. V tomto oboru bych se našel a možná budu po kariéře opravdu trénovat.

Váš největší zážitek z reprezentace za poslední roky je účast na mistrovství světa v Litvě?
Nejen Litva. Kdekoliv jsme byli na turnaji venku, tak jsme měli to štěstí, že jsme dopadli dobře. Ať už to byly turnaje v Kuvajtu, Číně nebo Brazílii. Na tyhle zážitky nikdy nezapomenu. Mistrovství světa v Litvě bylo také úžasné, jen škoda, že to bylo v době pandemie.


Sdílet