Vím, že oštěp je u nás nejsledovanější disciplína, říká Petra Sičaková - Aktuality - Sportovní Plzeň - oficiální sportovní portál města

 

 

Vím, že oštěp je u nás nejsledovanější disciplína, říká Petra Sičaková

Plzeň30. 3. 2021


Minulý rok posílila tým atletů plzeňské Škody, kde si od ní hodně slibují. Aby ne, oštěpařka Petra Sičaková patří mezi největší atletické talenty současnosti. Navíc v disciplíně, která je u nás díky olympijské vítězce Barboře Špotákové tak trochu ženským národním sportem.


„Začínala jsem v sedmi letech u nás doma v Nýřanech, na atletiku mě přihlásili rodiče. Dělal jsem více sportů, třeba házenou nebo fotbal, ale nic z toho mi nevydrželo tak dlouho. Když mi bylo dvanáct, přišel do klubu nový trenér Lukáš Sokol, díky němuž mě atletika chytla, dal mi skvělý základ,“ vykládala letos osmnáctiletá Petra Sičaková v rozhovoru na webu Akademie individuálních sportů, která jí také pomáhá v rozjeté kariéře.


Do Škody loni přestoupila jako dvojnásobná dorostenecká mistryně republiky, ve sbírce už má také stříbro z MČR do 23 let. K tomu studuje Sportovní gymnázium v Plzni.


Uvědomujete si, že oštěp je svým způsobem národní atletická disciplína?
Určitě. Troufnu si říct, že oštěp mužů i žen je v České republice jednou z nejsledovanějších disciplín. Už jen proto, že máme tolik skvělých reprezentantů. Vím, že o to těžší bude se v seniorských kategoriích prosadit. Já letos přecházím do té juniorské, srovná se váha náčiní a uvidí se, jak na tom jsem. Takže mluvit o mně jako o nástupkyních či nástupkyni našich skvělých oštěpařek je dost předčasné.


Atletika je všestranný sport, postupně jste si vyzkoušela různé disciplíny. Kdy bylo jasné, že u vás vyhraje právě oštěp?
V mladších žákyních jsem dělala snad všechno, ale nejvíce mě bavilo házet kriketovým míčkem. Šlo mi to, ve škole jsem přehazovala i většinu kluků. Nějaké předpoklady tam byly. Pak mi trenéři zkusili dát do ruky oštěp. A hned na prvních závodech, to mi bylo čtrnáct let, jsem hodila přes 35 metrů, což mě kvalifikovalo na mistrovství republiky žákyň do Břeclavi. Tam jsem skončila až jedenáctá, bylo to pro mě velké zklamání, ale zároveň motivace pustit se do toho ještě víc. Tam mi asi došlo, že se chci do budoucna věnovat právě oštěpu. Chtěla jsem se za rok na šampionát dostat znovu a získat medaili.


Jak se liší vaše osobní rekordy s lehčím oštěpem a tím pro dospělou kategorii?
Osobní rekord s 500 gramovým oštěpem, se kterým už házet nebudu, mám z roku 2019 a je to 52,13 m. Loni jsem hodila za padesátimetrovou hranici mockrát a troufám si říci, že jsem měli i na 55 metrů, ale bohužel jsem si to při závodech nedokázala srovnat v hlavě.


A co těžší náčiní, které váží 600 gramů?
S ním jsem absolvovala zatím jen pár závodů.  Loni jsem s ním házela na mistrovství republiky do 23 let v Jablonci, kde jsem si vytvořila osobák výkonem 46,91 metru. Měla jsem tam k tomu další dva hody, který letěly ještě dál.  Jenže jeden dopadl na plocho, druhý pokus byl s malým přešlapem. To mě stálo titul, skončila jsem druhá. Ale letos mi bude teprve osmnáct, doufám, že zlato v téhle kategorii ještě získám. A třeba i víckrát.


Jaké máte podmínky ve Škodě Plzeň, jednom z nejlepších klubů u nás?
Jsem ve Škodovce druhým rokem a na podmínky si nemůžu stěžovat. Mám tu všechno, co potřebuji, nic mi nechybí. V příštích letech nemám v plánu přestupovat jinam.


Plánujete ke sportu i dál studovat?
Nyní jsem ve třetím ročníku Sportovního gymnázia v Plzni. Za rok mě čeká maturita, ráda bych se pak dostala na nějakou vysokou školu. Zatím ale nejsem rozhodnutá, kam bych chtěla jít.


A sportovní plány pro letošní sezonu?
Určitě bych se ráda dostala na juniorské mistrovství Evropy, případně mistrovství světa. A tam dosáhnout na slušné umístění.


Zbývá vám ještě čas na mimosportovní aktivity?
Moc zájmů nemám, protože na ně jednoduše kvůli atletice není čas. Mám ráda cokoliv aktivního, ale teď jsem se po čase vrátila třeba i ke skládání Rubikovy kostky.


Sdílet