Věřila jsem, že nás do interligy vezmou, míní házenkářka Linda Galušková

Od Plzeň - 18. 6. 2020


Nejprve zavládl smutek a hořkost. To když byla kvůli koronavirové pandemii předčasně přerušena házenkářská sezona a soutěže anulovány. Ženy DHC Plzeň v té době jasně vládly první lize a směřovaly k návratu do MOL ligy, společné česko-slovenské soutěže. Nakonec má ale tenhle příběh šťastný konec. Exekutiva Českého svazu házené na začátku června nominovala do příštího ročníku interligy devět českých týmů, když souhlasila i s přihláškou plzeňského klubu. Všemu zároveň nahrál i fakt, že počet slovenských týmů v soutěži se naopak sníží.


„Jsem strašně ráda, že se to povedlo a jsme zpátky. Jsem přesvědčená, že do interligy patříme a pořád jsem doufala, že to dobře dopadne,“ svěřila se kapitánka DHC Plzeň Linda Galušková.


Dvaadvacetiletá střední spojka byla hlavní oporou týmu v první lize, s třiadevadesáti góly byla zároveň nejlepší plzeňskou střelkyní v nedohrané soutěži.


Jak jste se o návratu do MOL ligy díky svazovému rozhodnutí dozvěděla?
Zrovna jsem šla na zkoušku na vysoké škole. Když jsem dostala zprávu do mobilu, vykřikla jsem radostí. Až si spolužáci mysleli, jestli jsem v pořádku. Ale já měla obrovskou radost, hned jsme to pak začaly řešit se spoluhráčkami.


Mimochodem, jak ta zkouška dopadla?
Byla z předmětu Informační systémy. A dopadla naštěstí dobře. (smích)


Po loňském sestupu jste zůstala v Plzni, i když jste měla nabídky zůstat v česko-slovenské soutěži. Co u vás převážilo?
Nabídku jsem dostala, ale hned během týdne jsem ji odmítla. Věděla jsem vnitřně, že chci zůstat v Plzni. Nebrala jsem to jako ztracený rok. Máme tady úžasnou partu holek, kterou nechci opouštět. Zažijeme toho spousty i mimo házenou. Nechci utíkat, interligu chci hrát už jen v Plzni, to mě naplňuje nejvíc. O to víc jsem ráda, že se to znovu povede.


Navíc osa týmu i po sestupu zůstala stejná, zůstal i trenér Řezáč. Rychlý návrat byl váš jasný cíl?
Vlastně se v podmínkách nic nezměnilo. Trénovali jsme ve stejném režimu jako v interlize. Věřily jsme, že si postup zasloužíme sportovní cestou a jsem přesvědčená, že bychom si ho i uhrály. Rozdíl jsem v první lize vnímala vlastně jen v tom, že jsme proti hodně soupeřkám byly na hřišti dominantnější.


Dvanáct výher, jedna remíza a jediná porážka. To je výborná bilance v nedohrané sezoně.
Za ty dva nepovedené zápasy nám ale trenér pořádně vynadal! Ale jinak to bylo dobré. Teď už se začínáme připravovat na interligovou sezonu a věřím, že se v ní neztratíme.


Pomohou vám i zkušenosti, které jste nabrala v předloňské sezoně mezi česko-slovenskou elitou?
Určitě. Se spoustou týmů jsme tehdy hrály rovnocenné partie. Získaly jsme 18 bodů, k záchraně nám nakonec scházel jediný. Vezmeme si z toho to pozitivní. Že jsme dokázaly oponovat i silným soupeřům. Sebevědomí nám teď vzrostlo, to si musíme přenést.


Hlavním cílem pro příští sezonu bude záchrana v nejvyšší soutěži?
Určitě se budeme chtít udržet. Ale náš pan trenér má ještě větší ambice, hrát v interlize ještě významnější roli. Uvidíme, jak to dopadne, budeme se snažit.


Sdílet