Trenér juniorky Horváth hodnotí podzim: Čtvrté místo je dobré, ale mohlo být i líp

Od osm - 20. 11. 2019


Foto: FCVP

Fotbalový B tým zakončil podzimní část ČFL Skupiny A na čtvrtém místě se ziskem 28 bodů a skóre 23:16. Nyní má před sebou dlouhou zápasovou pauzu. Jak ji vyplní? A jak první polovinu ročníku hodnotí trenér Pavel Horváth? Nejen to prozradil pro klubový web.


Panuje s podzimem spokojenost?
Neberu to úplně podle umístění. Samozřejmě je to to nejvíc viditelné, ale tak jako každý trenér doufám, že jsme všichni přesvědčení o tom, že jsme mohli mít minimálně o dva-tři body více a byli bychom ještě výše. Není to špatné, ale mohlo to být ještě lepší.


Hlavně to asi mohlo být lepší v penaltách, kde jste prohráli čtyřikrát ze čtyř rozstřelů. Souhlasíte?
Penalty už jsou taková dovednostní soutěž. Ukázalo nám to, kdo je či není schopen snášet určitý tlak. Já jsem to zažil v ČFL sám, když jsem penalty kopal za Domažlice – slyšíte každý hlas fanouška, že nedáte a podobně. V těch penaltách jsme tedy objevili, kdo ten tlak je schopen snášet a kdo ne.


Co se za ten podzim podle vás nejvíce povedlo?
Dlouhou dobu to bylo to, že jsme hodně zlepšili obrannou hru. Mužstvo jsem měl už půl roku předtím v juniorce, kde jsme dostávali skoro dva góly na zápas, což je hodně. V ČFL se nám to hodně snížilo, dostali jsme 16 branek za podzim. Byť jsme v některých zápasech nebyli úplně produktivní, tak jsme je odehráli s nulou, což je vždy první krok k úspěchu. Druhá věc, která se povedla, bylo to, že se kluci lépe znají. Už neví jen jak se jmenují a na jakém se pohybují postu, postupem času se poznali lépe a věděli, co od sebe čekat, což ne hřišti jde poznat.


Jak z vašeho pohledu zvládli mladí kluci přechod z juniorky do dospělého fotbalu?
Ze začátku jsme měli trochu problém v osobních soubojích, v přípravě s defenzivou. Mladí hráči myslí více stylem, že chtějí gól dát, což samozřejmě může být dobře, ale musí zároveň vědět, kde je hranice a kde musí být stoprocentně koncentrovaní i na bránění. Zápasy nejsou jen o útočení.


Pomohly v tomto i zkušenosti hrajícího asistenta Petera Grajciara?
Já jsem o něm věděl, jaký je charakterově, měl jsem o něm velkou spoustu zpráv. Vše se mi potvrdilo, což dle mého názoru řeknou i všichni kluci z kabiny. Je to bezproblémový a kamarádský kluk, což se projevilo v šatně i na hřišti. Myslím si, že by mohl na mužstvo ještě více působit z role lídra, ale na druhou stranu je v týmu jednoznačně nejstarší a to pro něj asi není úplně normální situace. Sám jsem byl zvědavý, jak tento trenérsko-herní post bude zvládat, ale myslím si, že to fungovalo dobře. Poslední zápasy odehrál navíc i na pozici stopera a bylo to dobré.


Podzimní část již skončila, pauza do té jarní, které začíná až v březnu, je dlouhá. Jaký bude mít nyní mužstvo program?
Já jsem klukům říkal, že nějaký oddych budou mít. Ale měl jsem možnost se bavit s lidmi z klubů jako jsou Benfika Lisabon, Juventus Turín a Hertha Berlín, kde zazněla i pro mě nová myšlenka – nikdy není volno! Když kluci přemýšlí o tom, že by se fotbalem živili, tak musí na tento režim najet. Nebudu je samozřejmě držet na Štědrý den či na Silvestra, oddych k tomu taky patří, ale budeme se snažit trénovat v blocích do poloviny prosince, aby ještě zesílili a měli větší výhodu v osobních soubojích. Zapojí se s námi někteří kluci z U19, abychom viděli, jestli jsou konkurenceschopní a budou se k nám moci od zimy připojit. Pauza je opravdu dlouhá, ale chtěl bych, aby si kluci uvědomili, že nějaké volno není o úplném vypnutí z profi fotbalu, to nejde.


Zimní příprava tedy odstartuje kdy?
Poprvé se sejdeme v pátek 10. ledna. Poté nás čekají přátelské zápasy, soustředění v Písku, nějaké pětidenní volno... Soutěž začíná až v březnu, takže času je opravdu hodně.