Snad se v příští sezoně dočkám Světového poháru, věří lyžařka Adéla Nováková | Sportovní Plzeň

 

 

Snad se v příští sezoně dočkám Světového poháru, věří lyžařka Adéla Nováková

Radek Kučera15. 4. 2022


Foto: se souhlasem A. Novákové


Závěr lyžařské sezony orámovala parádním výsledkem. Zkraje dubna na mistrovství České republiky v Horních Mísečkách získala běžkyně na lyžích z plzeňského Sport Clubu Adéla Nováková tři cenné kovy. Zlato ve sprintu, stříbro v tříčlenných štafetách a bronz v závodě na 10 kilometrů volným způsobem s hromadným startem. Proháněla i ostřílené české reprezentantky Kateřinu Janatovou a Petru Hynčicovou a pro příští sezonu si řekla o výraznější šanci v barvách české reprezentace.

„Nikdy jsem ještě nestartovala ve Světovém poháru. Je to moje velké přání, ale já nejsem ten, kdo o tom rozhoduje. Uvidíme. Ale třeba mi výsledky z toho šampionátu pro příští sezonu pomohou,“ říká dvaadvacetiletá Adéla Nováková, svěřenkyně trenéra Vladislava Razýma. Vyrůstala na Šumavě, konkrétně ve Vimperku, ale poslední roky už závodí za Sport Club Plzeň. Stejně jako Kateřina Razýmová, česká běžecká jednička, která si nyní užívá mateřskou dovolenou.

Kudy vedla vaše cesta z Vimperka do Plzně?
Pocházím ze Šumavy, lyžovala jsem tam až do osmnácti let. Po gymnáziu jsem se rozhodovala, co dál, chtěla sport propojit se studiem. Proto jsem šla na vysokou školu do Plzně, kde jsem se zároveň domluvila s plzeňským Sport Clubem. Stará se o mě skvěle, trénuje mě Vláďa Razým, všechno do sebe krásně zapadlo. Jsem šťastná, ten krok byl pro mě určitě dobrý.

Co konkrétně studujete a jak se daří škola skloubit s vrcholovým sportem?
Na Západočeské univerzitě studuji podnikovou ekonomiku a management. Ve škole jsou úžasní. Máme na univerzitě projekt, který podporuje sportovce na vrcholové úrovni. Od školy vnímám skvělé zázemí a podporu. Samozřejmě mi nic není odpuštěno, ale s přesuny termínů problém žádný není, vždycky mi vyjdou vstříc. Je to samozřejmě náročné, musím se hodně učit i během soustředění a závodů, sebekázeň musí být velká. Ale dá se zvládat.

Teď po sezoně máte co dohánět?
Pokud by se poštěstilo, měla bych v červnu dělat státnice, takže starostí se školou bude hodně. Ale věřím, že všechno splním.

Ve Sport Clubu Plzeň spolupracujete i s Kateřinou Razýmovou, jaký spolu máte vztah?
S Katkou trénuji tři roky a je to pro mě výrazné plus, posouvá mě to. Sice kvůli miminku vynechala sezonu, ale radí mi, pomáhá, občas se mnou i trénuje. Je to výrazná pomoc, Katka je rozhodně jeden z mých velkých vzorů. Vzhlížím k ní i k dalším holkám. Když vidím světovou konkurenci, jsou to ohromné výkony a i naše holky se těm nejlepším dokáží přiblížit. Věřím, že se to jednou povede i mně. Motivaci mám obrovskou.

V příští sezoně se budete loučit s kategorií do 23 let. Jaké cíle si před sebe postavíte?
Jeden z hlavních cílů pro příští sezonu bude určitě mistrovství světa do 23 let. A chtěla bych tam udělat hodně dobrý výsledek. Kdyby se i povedlo nakouknout do Světového poháru, bylo by to krásné. A pak je i světový šampionát dospělých v Plancici. Ale to je strašně daleko. Uvidíme, jak se mi bude od podzimu dařit.

Mistrovství České republiky naznačilo, že se posouváte mezi českou špičku. Čekala jste tři medaile včetně sprinterského titulu?
Zlato přišlo hned první den šampionátu a pro mě to bylo velké překvapení. Nečekala jsem to. Já bych byla ráda za jakoukoliv medaili, zlato bylo bonus. A určitě mě to správně namotivovalo do dalších dnů.

Porazila jste i zkušené reprezentantky, které pravidelně objíždějí závody Světového poháru..
Potěšilo mě to, ale tohle beru s rezervou. Holky už byly hodně unavené, měly za sebou náročnou sezonu, olympijské hry. Že jsem je dokázala porazit, to je pro mě obrovská motivace, ale zároveň jsem vnímala fakt, že toho za sebou měly opravdu hodně.

Ceníte si i stříbra coby členka ženské štafety SC Plzeň?
Ten závod byl krásný. Týmová soutěž má úplně jiného ducha, moc se mi líbí. Finišovala jsem za celý tým. Říkali jsme si, že bronz by byl skvělý a vyšlo to ještě lépe. Celý tým měl obrovskou radost, i servisáci se neubránili slzičkám štěstí. Pro nás to byl krásný zážitek. Navíc se s kariérou loučila Bára Beroušková, byl to její poslední závod a medaile pro ni byla třešničkou na dortu. Ale věřím, že s námi bude dál alespoň trénovat a pojede třeba i na nějaká soustředění.

Tři medaile na závěr sezony, to byla krásná tečka..
Vidím u sebe obrovský pokrok ve výkonnosti. Jsem se sezonou spokojená, ale byly v ní i závody, které se mi nepovedly. Vrcholem mělo být mistrovství světa do 23 let. Jenže před ním jsem byla nemocná a nedostala se do ideální formy, což se odrazilo na výsledcích. Ale jinak jsem spokojená, spousta závodů dopadla nad očekávání.

Kdy začnete přípravu na tu další?
Odpočinu si, i když jen ležet určitě nebudu. Zkusím jiné sporty, třeba skialpy. A od května už začneme s trenérem přípravu na novou sezonu.


Sdílet