S tátou už své přestupy neprobírám, přiznává hokejista Roman Vlach

Na dresu nosí slavné jméno, jeho otec Rostislav získal v československé a české extralize sedm titulů, z mistrovství světa třikrát přivezl bronzovou medaili. Slavil i jako trenér, když triumfoval doma se Zlínem a na Slovensku se Zvolenem.

Právě v rodném Zlíně hokejově vychoval i syna Romana, který vyrostl v šikovného útočníka. Má za sebou už řadu angažmá, minulou sezonu prožil téměř celou v Karlových Varech, ale předtím kromě Zlína působil také v Třinci, Olomouci či Liberci. Od nové sezony bude záhy třicetiletý forvard hájit barvy plzeňské Škody.

„Plzeň má poslední sezony pokaždé velké ambice, velmi kvalitní tý. Pro mě je to perfektní přesun. Když se Plzeň ozvala, byla to pro mě jasná volba a nic jiného jsem neřešil,“ říká Roman Vlach, který nejvyšší soutěž okusil poprvé v sezoně 2007/08.

Jak jste vnímal Plzeň na ledě jako soupeře?

Jako velice nepříjemné mužstvo. Brusliví hráči, důrazní kluci, kteří jsou stále v pohybu. Když proti mě stála Plzeň, vždycky jsem věděl, že to bude nepříjemný zápas. Tenhle styl se mi líbí a jen doufám, že zapadnu a pomůžu týmu co nejvíc.

Probíral jste přesun do týmu Škody i se svým otcem Rostislavem?

Ne, to už vůbec ne. Jsem dávno dospělý, snažím se být samostatný, tátu už v tomhle nerad zmiňuji.

Šel jste do neznáma, nebo někoho ze současného kádru Plzně znáte osobně?

Blíže jsem znal jen Honzu Eberleho, byli jsme spolu v Olomouci, a Bobyho Janka, s tím jsem se pro změnu potkal v Třinci. Ale parta je v Plzni skvělá, kluci mě hned přijali a zapadl jsem rychle.

Jste univerzální útočník, na jakém postu se cítíte nejlépe?

Zatím jsme o tom s trenéry nemluvili. A já můžu hrát kdekoliv, tedy pokud to není v brance, možná i na beku bych to nějak dal... (smích) Je mi to jedno. Je na trenérech, jak sestavu poskládají. Věřím, že když o mě měla Plzeň zájem, nějaké místo se najde. A hlavně doufám, že to týmu bude šlapat.

Teď jste v tvrdé letní přípravě, jak ji snášíte?

Není to nic populárního, to vám asi řekne každý. Ale je to nutné zlo, které musíte podstoupit. Třeba testy před začátkem přípravy pro mě byly novou zkušeností. Každopádně všichni se snažíme na sezonu připravit co nejlépe. Samozřejmě, pohyb na ledě je trošku jiný, ale kondici musíte nabrat už nyní.

Minulou sezonu jste odehrál téměř celou za Karlovy Vary. Vládla v klubu spokojenost, že se vyhnul baráži?

To byl jasný cíl, takže z tohoto pohledu sezona dopadla dobře. Ale mohla být i lepší. Začátek byl fajn, vypadalo to jeden čas, že se můžeme dostat i do play off. Ale pak byly výkony kolísavé a do vyřazovací části jsme se nedostali.

Patřil jste i Třinci, jak jste sledoval semifinálovou sérii mezi Oceláři a Plzní?

Bylo to zvláštní, protože už jsem věděl, že Plzeň je ve hře o mé další angažmá. A v Třinci znám zase spoustu lidí. Ale nebylo to tak, že bych jednomu z týmů fandil, spíš jsem byl zvědavý, jak série dopadne. Teď už doufám, že příští sezona pro Plzeň dopadne ještě lépe než ta předchozí...