Házenkář Jakub Šíra oslavil svůj první titul. A odchází do Německa

Od Plzeň - 28. 6. 2019


Po dramatickém a hlavně vítězném házenkářském finále mezi Talentem Plzeň a Karvinou z něj vyzařovala euforie. Ale také trocha sentimentu. Pivot Jakub Šíra, odchovanec Zubří, strávil v Plzni tři roky. A konečně to dotáhl až na vrchol, s týmem slavil svůj první klubový titul v kariéře. Zároveň předem věděl, že tahle finálová série je pro něj loučením s Talentem. A loučením s českou extraligou.


Třicetiletý Šíra bude v příští sezoně působit v Německu, posílí Regensburg ve čtvrté nejvyšší soutěži. „Teď už mi ten titul nikdo nevezme! Jsem šťastný, jsou to neskutečné pocity,“ popisoval Šíra po páté finálové bitvě, kterou v městské hale na Slovanech pro Plzeň rozhodl až sedmimetrový rozstřel. Pak už se tým ponořil do víru oslav a Šíra patřil mezi jejich lídry.


Však se také ví, že jste do plzeňské kabiny pravidelným dodavatelem dobré slivovice.
A také se jí během oslav dost vypilo... (smích) Kluci se nemusí bát, slivovičku jim budu vozit pořád. Kluci se vždycky nahlásí a pár litrů společně s Jakubem Doudou, dalším Moravákem v týmu, přivezeme. A protože s přítelkyní zůstáváme v Plzni a mám tady i práci, tahle pitná cesta určitě vydrží.


Proč jste se vlastně rozhodl českou extraligu opustit?
Už chci mít víc času na soukromý život. S přítelkyní pomalu plánujeme rodinu, doteď to bylo náročné. Zaměstnání, pak rovnou na trénink, rehabilitace, doma mě paní moc neviděla. To chci změnit.


Jakou práci vlastně děláte?
Pracuji ve firmě na rozvaděče, průmyslovou automatizaci. Vozí se i do Německa. Tak uvidíme, jestli se to v budoucnu nějak vyvine a třeba dostanu práci i tam. Ale nechci předbíhat.


Německy se domluvíte dobře?
Před lety jsem jednu sezonu odehrál v Rakousku, základy mám dobré. I v práci chodím jednou týdně na německé kursy. Navíc to vypadá, že v týmu Regensburgu budu kromě asistenta trenéra jediný Čech, tak budu muset mluvit.


Zpátky k házené. Vyrůstal jste v Zubří, které je známé svou rivalitou vůči Karviné. Bylo pro vás tedy zlaté finále s Plzní proti tomuto soupeři o to sladší?
Rozhodně! Tyhle kluby si nikdy nic nedarují, rval jsem se proti Karviné odmalička. Ať za Zubří, nebo teď za Plzeň. Za žádnou cenu jsem to teď Karviňákům nechtěl nechat a podruhé za sebou se dívat, jak v Plzni slaví. Jsem šťastný, že se to povedlo.


Odcházíte na vrcholu. Jak budete vzpomínat na tři roky v Plzni?
Jen a jen v dobrém. Titul, dvě stříbrné medaile, triumf v Českém poháru, evropské zápasy v Poháru EHF. Na to nikdy nezapomenu. Je tady perfektní parta, zažil jsem skvělé trenéry, fungující zázemí. Všem za tuhle éru moc děkuju.


Uzavřel jste tedy zároveň i extraligovou kapitolu?
Nechci předbíhat, ale vypadá to tak, asi už jí nikdy hrát nebudu. Ale klukům budu dál fandit a když to půjde, budu chodit na zápasy. Zůstaneme určitě v kontaktu.