Díky, kapitáne. Nečekal jsem, že rozlučka bude až taková, říkal dojatý Hubník

Od osm - 9. 7. 2020


Foto: FCVP

Když mu Luděk Pernica přepouštěl místo v sestavě a on převzal kapitánskou pásku od Jakuba Brabce, stadion burácel i přesto, že mohly přijít jen dvě tisícovky fanoušků. Roman Hubník, neodmyslitelná součást novodobé historie Viktorie Plzeň, odehrál posledních 30 minut proti Liberci. Výhra 4:0 jakoby byla symbolická. Právě dres s číslem 4 v Plzni sedm let nosil. "Nejdůležitější je, že jsem se loučil na hřišti," přiznával muž, který s Viktorií získal tři tituly a zahrál si Ligu mistrů.

Foto: FCVP

Jak se vám hrálo s vědomím, že se jedná o poslední zápas za Plzeň?
Hrálo se mi dobře, věděl jsem, že půjdu v průběhu druhé půle. V hlavě jsem měl to, že hraju posledních 30 nebo 35 minut, tak jsem to zvládl. Nejdůležitější je, že jsem se rozloučil na hřišti. Závěr byl něco neskutečného, nečekal jsem to, že to bude až takové. Nejsem rád středem pozornosti, ale nakonec jsem to nějak ustál.


Hledal jste složitě slova po konci zápasu?
Jo, bylo to náročné, měl jsem chuť už zvednout mikrofon a něco říct, ale stadion tleskal. Nakonec jsem řekl, co jsem říct ani nechtěl. Nic nebylo připravené, emoce ve mně byly. Jsem rád, že jsem alespoň poděkoval fanouškům a celému týmu.

Foto: FCVP

Kdybyste měl vypíchnout jeden moment, na který nejvíce vzpomínáte, co by to bylo?
Vypíchl bych dva momenty. Liga mistrů a první titul, protože všechno první, co zažijete, je nezapomenutelné. Nejen na ty budu strašně rád vzpomínat.


V posledních vteřinách jste si vyměňoval přihrávky s Davidem Limberským, jedním z posledních veteránů ve Viktorii. Bylo to symbolické?
Limba to pochopil a věděl, že něco končí. Já jsem zase věděl, že mi to bude přihrávat. Jsem rád, že poslední dotek jsme měli mezi sebou.


 
Sdílet