Beaguel se loučí s Plzní. Nikdy tady na to nezapomenu, říká francouzský útočník - Aktuality - Sportovní Plzeň - oficiální sportovní portál města

 

 

Beaguel se loučí s Plzní. Nikdy tady na to nezapomenu, říká francouzský útočník

Marie Osvaldová15. 5. 2022


Foto: FCVP

Francouzský útočník Jean David Beauguel si ve viktoriánském dresu splnil svůj sen. Jedno kolo před koncem sezony vybojoval s týmem mistrovský titul a také útočí na to, aby se stal králem střelců. Populární "Bogy" dnes s Baníkem hraje svůj poslední zápas v červenomodrém dresu. "Nikdy na Plzeň nezapomenu. Řekl jsem svým přátelům, že když získáme titul, nechám si udělat nějaké tetování spojené s Plzní. Ještě nevím, jaké konkrétně, ale bude to něco spojené s klubem. Nikdy nezapomenu na skvělé lidi z klubu, jako je třeba pan Šádek," prohlásil Beauguel.

Co je podle vás hlavní důvod vašeho úspěchu?
Jednoznačně náš charakter. Díky němu jsme se dokázali dostat na vrchol a jsme tam, kde si zasloužíme být. Dokazují to naše výsledky. Ukázali jsme, jak moc si za tím jdeme, a jak držíme pospolu. Přineslo to své ovoce a jsme zaslouženě mistři.

Myslíte, že je to i atmosférou v kabině? Tím, že jste dlouho pospolu…
Rozhodně ano. Když jsem zaslechl, že přijde trenér Bílek, věděl jsem, že to bude dobré. Působil jsem pod ním už ve Zlíně a bylo to jedno z nejlepších období mé kariéry. Věděl jsem, co od něj čekat. Zvedal nám sebevědomí a perfektně si to sedlo.

Jste tedy hodně vděčný za to, že trenér Bílek přišel?
Byl jsem velmi šťastný, když přicházel. Již dříve jsem si přál, aby nás trénoval. Když se tak nestalo, mluvil jsem o prázdninách se svou rodinou a přáteli o tom, že věřím, že přeci jen přijde. A to se nakonec stalo.

Takže na vás má velmi dobrý vliv?
Ano, můj úspěch v Plzni je z velké části jeho zásluha, protože mi dokáže dodávat sebevědomí, a to je přesně to, co potřebuji. Takhle se potřebuji cítit, abych hrál dobře. Vždycky je upřímný, pokaždé nám řekne věci na rovinu. Mojí prací je mu to vracet. Jsem šťastný, jak to je mezi námi. Na našem úspěchu ale mají samozřejmě obrovský podíl také Baky, Horvi a Koza.

Čekal jste před sezonou, že vyhrajete titul?
Upřímně ne. Věděl jsem, že máme šanci, ale nečekal jsem, že se nám bude dařit až takhle hodně. O to víc si toho vážím a užívám si to.

Jaké to bylo stát se mistrem. Dokázal byste popsat ty emoce?
To lze popsat jen těžko. Bylo to hrozně intenzivní. Neuvěřitelně moc emocí. Nemohl jsem tomu ani uvěřit. Byl to ten nejkrásnější pocit, nemohl jsem uvěřit, že jsme to dokázali.

Jak jste si užil mistrovské oslavy?
Bylo to nezapomenutelné. Užil jsem to hrozně moc. Po zápase jsem měl své první pivo a za večer jsem jich vypil několik dalších. Budu na to vzpomínat celý život.

Vytvořil jste si s fanoušky za tu dobu silné pouto?
Jsou úžasní, takže stoprocentně. Občas to nebylo snadné, ale fanoušci mi vždy dávali spoustu lásky a já se jim to vždy snažil vracet svými výkony. Chci, aby fanoušci byli šťastní, protože vím, jak moc pro ně byly poslední dvě sezóny těžké. Život byl celkově těžký pro všechny, hlavně psychicky. Teď je to úžasné a já bych jim chtěl poděkovat za vše, za tu lásku, co mi dávají a těším se, až dnes tuto sezonu zakončíme tím nejlepším možným způsobem - titulovými oslavami.

Už jste zmínil, že je to tvůj poslední zápas za Viktorku. Rozhodl jste se tak, protože je čas se posunout dál?
Je to tak. Jsem v Česku už osm let a potřebuji novou výzvu. Byla to pro mě ta nejlepší léta, ale cítím, že je čas na něco čerstvého. Chci vystoupit ze své komfortní zóny a zažít nová dobrodružství. Můj manažer mě přesvědčoval, ať jdu do Francie, ale já tam nechci. Chci něco nového. To je ten hlavní důvod.

Dokázal byste říct, jaký je váš největší moment v dresu Viktorie?
Nemám jen jeden. Je to třeba můj první gól proti Slavii v roce 2019. Byl to můj první domácí gól a byla u toho moje rodina. Dalším takovým momentem je zápas s TNS, kdy jsem dal gól těsně před koncem a poslal nás do prodloužení. To byl úžasný okamžik. Penalta proti Slavii, kterou jsem kopal před dvěma týdny, byla také nezapomenutelná. Byl totiž velice důležitý kroke v boji o titul. Ale jednoznačně nejkrásnější je zisk titulu. To je jasně vůbec můj nejlepší moment. Je to můj první titul v kariéře.

Hrál jste letos v životní formě?
Myslím si, že ano. Je to má nejlepší sezóna za kariéru. Podařilo se nám vyhrát titul, což je pro mě ten největší úspěch, a také jsem překonal své gólové maximum. Jsem za to nesmírně šťastný a vděčný.

Kolo před koncem jste v čele tabulky střelců. Jaká motivace to je - být tam i po dnešním zápase?
To nejdůležitější pro mě je, že jsme vyhráli titul, ale je důležité mít i nějaký osobní cíl, takže bych rád vyhrál i krále střelců. Je to pro mě velká výzva a jsem na dobré cestě. Uvidíme, jak to bude po Baníku. (Beauguel už se prosadil z penalty, pozn. red).

Svými góly jste překonal také klubový střelecký rekord. Jste prvním viktoriánem, který dal za sezonu v 1. lize více než 16 gólů. Co to pro vás znamená?
Mám obrovskou radost, protože jsem na to od začátku sezony myslel. Říkal jsem to sobě i kamarádům, že to mám, předtím než odejdu, jako cíl. Je to maličkost, není to nic zásadního, ale pro mě je to důležité, protože jsem tady zanechal něco, díky čemu si mě budou fanoušci pamatovat.

Vraťme se k penaltě proti Slavii. Jak moc nervózní jste při ní byl?
Upřímně, když ji rozhodčí písknul, můj puls vyletěl nahoru (smích). Dvě minuty předtím jsem naopak penaltu zavinil a tohle pro mě byla šanci to odčinit. Takže prvních pět vteřin jsem byl velmi vystresovaný, ale pak jsem si vzal míč, zhluboka dýchal, snažil se být maximálně klidný a soustředěný. Když jsem pokládal balón na penaltový puntík, tak už jsem nebyl nervózní. Věděl jsem totiž, že penaltu proměním. Na 100 %.

Jaký to byl pocit, ve chvíli, když míč skončil v síti?
Bylo to jedním slovem „wow“. Po zápase jsem byl unavený jako mimino, hlavně psychicky, protože ty emoce byly hrozně intenzivní. Byla to úžasná chvíle, kvůli tomu hrajeme fotbal. Přesně takové emoce se snažím předávat fanouškům.

Už jste řekl, že nyní není čas na to, vrátit se do Francie. Ale chtěl byste tam jednoho dne ukončit kariéru?
Mým cílem to není. Tuto zimu jsem byl v kontaktu s některými kluby ve Francii, ale vracet se tam nechci. Není to tak, že bych se bál, ale chci zkrátka zkusit něco nového. Chci cestovat a zažít nová dobrodružství. Momentálně se ale soustředím na závěr sezony a oslavy. Co bude potom, uvidíme.

Jak moc vám budou chybět vítězné oslavy s fanoušky po domácích zápasech?
Samozřejmě. Ty pěti až desetiminutové děkovačky s fanoušky jsou parádní a je to něco, co mi bude opravdu chybět. Stejně jako vítězné tanečky se spoluhráči. Když všichni tančíme a zpíváme „sex on the beach“ je to nepopsatelné.


Sdílet