To je ten skok! Štefela slavil stříbro na halovém mistrovství Evropy

Je to jeho první velká medaile! Výškař Jan Štefela, atlet plzeňské Škody, se stal před pár dny halovým vicemistrem Evropy. Na šampionátu v nizozemském Apeldoornu přeskočil třiadvacetiletý reprezentant napoprvé 229 centimetrů a prohrál jen s Ukrajincem Olegem Doroščukem, který se blýskl letošním světovým maximem 234 cm.

„Mám ze stříbra neskutečnou radost. Není zlatá, ale je moje první a ta se počítá jakákoliv. Mám před sebou ještě halové mistrovství světa, po něm rozjedeme oslavy,“ líčil nadšeně Štefela po medailovém závodě.

Přitom jste se trápil na výšce 226 centimetrů, kterou jste zdolal až třetím pokusem.
Dvakrát jsem nedal, napotřetí ano. Trefa do černého. Pak jsem věřil, že další postupnou výšku 229 zdolám napoprvé. Když cokoliv skočím na třetí pokus, tak ta další bývá na první. My jsme to s trenérem Jardou Bábou věděli, podívali jsme se na sebe a on říkal: To je ten skok.

Závody hodně prožíváte, teď jste dokázal udržet správné emoce?
Měl jsem to víc pod kontrolou než jindy. Hlídal jsem se, abych nebyl zbytečně zbrklý, psychicky jsem to zvládl velmi dobře.

Dokonce jste chvíli povzbuzoval i krajanku Amálii Švábíkovou, která bojovala v sousedním tyčkařském sektoru.
Já nemám rád, když se zavřu do sebe. Pak moc přemýšlím. Snažím se jít do reality. Fandil jsem jí, ona fandila mně. Musel jsem zkontrolovat, jak to vypadá. Škoda, že jí to na medaili nevyšlo.

Před posledním pokusem jste si nechal posunout laťku na 234 centimetrů. A ten pokus vůbec nebyl marný, mrzí vás to?
Sám nevím, co mu chybělo. Byl jsem překvapený, že jsem ze sebe dostal něco takového. Ten skok, kdybych udělal vše správně, tak i kdyby tam bylo 237, věřím, že laťka zůstane na stojanech. Jsem zvědavý, kdy se mi to takhle zase tak povede skočit.

Docela složitě jste se pak dostával pro českou vlajku, abyste s ní mohl oběhnout oslavné kolečko.
K ochozům jsem pro ni šplhal po velodromu, který v hale obklopuje atletickou dráhu. V těch ponožkách to bylo celkem odvážné.  Jen jsem doufal, abych nehodil hubu, jak půjdu zpátky z toho kopečka. (smích) Ale dostal jsem vlajku, oběhnul jsem si medailové kolečko a užil jsem si to.

Co vás čeká do halového mistrovství světa, které začíná už 21. března v čínském Nankingu?
Pojedu na Moravu do rodného Zátoru za rodiči na místní závod. Je tam ještě Valašská laťka, tam pojedu tradičně jako každý rok, akorát budu skákat z druhé nohy, abych se neunavil. To bude taková exhibice. Pak už mistrovství světa. Bude tam odveta s Olegem (Doroščukem). Musím říct, že mu patří velká gratulace. Na mistrovství Evropy ukázal, že je výborně připravený a suverénně vyhrál.