Běžkyně na lyžích Kateřina Razýmová chce znovu atakovat co nejčastěji elitní desítku

Jako první Češka po Kateřině Neumannové se v minulé sezoně třikrát po sobě vešla v závodech Světového poháru do elitní desítky, celkem se do TOP 10 prodrala šestkrát. Teď má před sebou běžkyně na lyžích Kateřina Razýmová těžký úkol – životní sezonu minimálně zopakovat, natrvalo se usadit mezi světovou elitou. Nyní už má za sebou první závody prestižního seriálu. Ve finské Ruce, kde před rokem zazářila pátou příčku na klasické desítce, brala na konci listopadu sedmadvacáté a čtrnácté místo. Ale v polovině prosince ve švýcarském Davosu už pronikla mezi nejlepší, v závodě na 10 km volně skončila desátá.

„Výsledek je dobrý, ale musím se přiznat, že příliš spokojená nejsem,“ popisovala po závodě v Davosu devětadvacetiletá rodačka z Domažlic, která nyní hájí barvy plzeňského Sport Clubu. „Svůj výkon bych zhodnotila jako průměrný. Poměrně dost mě bolely nohy, což se podepsalo na výkonu ve druhém kole, kdy jsem měla problémy sledovat trať, protože už jsem viděla dvojmo. Možná to způsobila nadmořská výška. Loni se mi tu sice jelo dobře, ale to byla jiná situace, protože jsem tu nebyla před závodem ani 24 hodin. I tak ale myslím, že se není za co stydět, protože top 10 je vždycky super,“ doplnila Razýmová, která nyní s manželem Vladislavem, jenž je zároveň jejím koučem, dostavují rodinné sídlo v Dolním Vlkýši kousek za Plzní.

Jaké jste si vlastně dala cíle do nové běžecké sezony?
Určitě bych ráda na loňskou životní sezonu navázala. Rozhodně je příjemné závodit kolem nejlepší desítky. Moc se mi tam líbilo a doufám, že jsem si tam nějaké své místo našla a že tam na mě čeká co nejčastěji i letos.

Dodaly vám sebevědomí i výhry ve dvou testovacích závodech ve finském Rovaniemi, které se konaly bezprostředně před startem Světového poháru?
Nepřeceňovala jsem to. Je třeba brát v potaz, že každá běžkyně do těch závodů šla v jiné fázi přípravy, každé vyhovuje něco jiného. Snažila jsem se soustředit až na ty důležitější závody. Ten první v Ruce mi příliš nevyšel (27. místo na 10 km klasicky), náladu jsem si spravila až druhý den čtrnáctou příčkou ve stíhačce. V Davosu už se mi povedlo být v desítce, snad to tak půjde dál.

Kladete si na sebe ještě větší nároky než minulý rok?
Je příjemné vystoupat nahoru, ale hodně nepříjemné je očekávání toho, že se třeba člověku nebude tak dařit. S touhle situací se snažím vyrovnat a uvidíme, jak mi to půjde. Zatím mám pocit, že to ještě není optimální. Vrcholy sezony by měly být na přelomu roku Tour de Ski, únorový díl Světového poháru u nás v Novém Městě na Moravě a světový šampionát v Oberstdorfu na přelomu února a března.

Stojí pro vás některá z těchto vrcholných akcí sezony nejvýš?
Snažím se ke každému závodu přistupovat, jako by to byl vrchol sezony. Nemyslím si, že bych měla takovou výkonnost, že by se mi vyplatilo soustředit na jeden závod. Uvidíme, jak se s tím popereme. Bude hlavně důležité zůstat zdravá.

Právě se zdravím jste měla trable i během léta. V červenci vám trénink narušila salmonela, v září jste se s většinou české reprezentace v Oberhofu nakazila koronavirem. Byla to velká komplikace?
Na testech jsem nebyla, zůstala jsem rovnou doma v karanténě. Veškeré příznaky tam byly, takže test mi přišel zbytečný. Ale doufám, že přípravu tyhle lapálie moc neovlivnily. Myslím, že jsem šla do sezony ve srovnatelné formě jako před rokem.